Španělsko, severní pobřeží 9/2020
Naše cesta pokračuje podle plánu, naštěstí covidová opatření nás prozatím nijak nelimitují. Španělsko žádná omezení pro české občany nezavedlo a španělkofrancouské hranice byly průchodné v normálním režimu. V plánu máme projet severním pobřežím Španělka až do Portugalska. Máme na to cca 3 týdny, tak uvidíme jak se nám to podaří.
Zarauntz a Getaria, 25.9.2020
Máme trochu problém najít místo na zaparkování, ale nakonec jedno nacházíme u silnice mezi oběma městy. Zarautz je surfarským rájem pyšnící se nejdelší pláži (3km) v Baskicku. Počasí je na draka, prší a je silný vítr. Oceán se ukazuje v plné síle a my můžeme se zatajeným dechem pozorovat obrovské vlny valící se ke skalnatému pobřeží. Odpoledne vyrážíme na procházku nejdříve do Zarautz následně do Getarie, malé středověké rybářské osady, jejíž stará část vybíhá do moře a končí pod horou San Antón. V hospůdkách živého rybářského přístavu, nad nímž se tyčí gotický kostel sv. Salvátora, se připravují na roštu sardinky a další rybí pochoutky. Musíme vzpomenout zdejšího slavného rodáka Juana Sebastiána Elcana, který v roce 1512 dokončil Magalhãesovu plavbu kolem světa, za což dostal od císaře Karla V. erb s nápisem Primus me circumcindisti (První jsi mě obeplul). Že si ho místní obyvatelé považují, svědčí Elcanova socha vyvedená v mramoru na náměstíčku s radnicí.
Elorriaga, 26.9.2020
Počasí je dopoledne pořád nepříznivé, tak jsme se rozhodli, že alespoň vypereme prádlo a uděláme větší nákup. Odpoledne se přesouváme o pár kilometrů dál, vjíždíme do hor a parkujeme u maličké horské vesničky Elorriaga. Navečer se počasí umoudřuje, tak vyrážíme na menší trek s krásnou vyhlidkou v biotopu Muxurgana. Krajina nám připomíná naše Beskydy s pasoucímí se stády krav, ovcí a koní.
Lekeitio, 27.9.2020
Lekeitio patří k nejkouzelnějším místům Baskicka. V minulosti bylo známé díky odvážným lovcům velryb. Ty se naštěstí poučily a z oblasti se vytratily. Rybářská tradice zde však žije dodnes. Počasí už je mnohem lepší, i když je pořád relativně zima. Alespoň neprší a i slunčko se nesměle dere mezi mraky. Vytahujeme kola a vyrážíme na výlet podél řeky Lea Ibaia krásnou cyklostezkou k městečku Aulesti. Večer procházka Lekeitiem s vínkem v přístavní restauraci.
Gastelugatxe
Ostrov Gaztelugatxe s kostelem zasvěseném Janu Křtiteli se řadí k nejkrásnějším místům Biskajského zálivu. Ostrov je s pevninou spojen kamenným můstkem, který se mění v klikatou cestu, vedoucí k nejvyššímu bodu. Každý, kdo ho chce dosáhnout, musí překonat 241 schodů. Podle místní legendy je svatý Jan Křtitel překonal třemi kroky, přičemž poslední z nich se obtiskl do nejvyššího schodu. Kdo se jej dotkne, bude mít štěstí. Původní kostel, který tu vyrostl na místě poustevny, byl pojmenován po svatém Janu Křtitelovi už v 9. století. O tři století později zde vznikl klášter. Stavba na ostrově několikrát podlehla požáru. Naposledy se tak stalo 10. listopadu 1978, ale již o necelé dva roky později 24. června 1980 byl kostel znovu vysvěcen. Uvnitř svatyně lze dodnes vidět votivní dary námořníků zachráněných před ztroskotáním. Vedle kostela pak stojí menší přístřešek s výhledem na moře, užívaný jako ideální místo pro piknik i jako útočiště před větrem. Svatostánek, tyčící se ve výšce 80 metrů nad mořem, musel odolávat mnoha útokům. Roku 1593 ostrov napadl Francis Drake a jeho korzáři hodili místního poustevníka na skály na pobřeží. Nezapomněli také sebrat vše, co našli. Strategickou polohu ostrovu využilo i sedm rytířů z Biskaje při obraně proti kastilskému králi Alfonsi XI. V jeskyních byli také drženi lidé, obvinění z čarodějnictví.
Odpoledne po zaparkování auta na stellplatzu se jdeme projít po pláži v městečku Bakio. Turisticky zaměřené místo je liduprázdné, jen pár domorodců popíjí místní vynikající bílé víno na zahrádkách restaurací. Na pláži jsme byli jen my a pár surfařů.
Odpoledne po zaparkování auta na stellplatzu se jdeme projít po pláži v městečku Bakio. Turisticky zaměřené místo je liduprázdné, jen pár domorodců popíjí místní vynikající bílé víno na zahrádkách restaurací. Na pláži jsme byli jen my a pár surfařů.
Cueva de Altamira, Playa de Ballota, 29.9.2020
Pokračujeme dál na západ, cestou stavíme v Altamíře, kde se nachází jeskyně známá svými nástěnnými malbami, objevenými spíše náhodně roku 1886 místním lovcem. Jedná se o rozsáhlé nástěnné malby s motivy zvířat, datované na mladší paleolit, cca před 14 000 lety. Jsou důkazem o tehdejší vyspělosti výtvarného umění a zároveň podávají svědectví o životě paleolitických lidí. Nejznámější je tzv. Polychromní sál, jehož nástropní malby zobrazující skupinu patnácti velkých bizonů jsou skutečným mistrovským dílem. Právě díky němu se Altamiře říká sixtinská kaple paleolitu. Když jeskyni navštívil Pablo Picasso a prohlédl si unikátní malby, jimiž pravěký člověk vyzdobil své obydlí, prohlásil fascinovaně: „Nikdo z nás by nebyl schopen takto malovat.“Jeskyně jsou pro svou jedinečnost zapsány v Seznamu světového dědictví UNESCO.
Odpoledne pokračujeme k pobřeží a po zaparkování scházíme cca 2km k pláži Ballota, kde trávíme sluněním a koupáním zbytek dne.
Odpoledne pokračujeme k pobřeží a po zaparkování scházíme cca 2km k pláži Ballota, kde trávíme sluněním a koupáním zbytek dne.
Picos de Europa, 30.9.2020
Místní jim neřeknou jinak než prostě Picos, tedy "Štíty". A svoji přezdívku mají právem. Vápencové pohoří Picos de Europa se strmě zvedá nad pobřežím severního Španělska jako neprostupná, zubatá stěna. Odlehlé pohoří je rájem vysokohorských turistů, vzdálené od přelidněných pláží či žárem rozpálených měst.
Východištěm do střední a nejvyšší části Picos de Europa, označované jako Macizo Central (Centrální masiv, 2 650 m), je lokalita Fuente Dé položená v impozantním ledovcovém kotli pod strmými skalními stěnami.
My jsme si Centrální masiv prošli 16kilometrovým okruhem od Fuente Dé přes chatu Bolera a vesničku Espinama zoět k autu.
Východištěm do střední a nejvyšší části Picos de Europa, označované jako Macizo Central (Centrální masiv, 2 650 m), je lokalita Fuente Dé položená v impozantním ledovcovém kotli pod strmými skalními stěnami.
My jsme si Centrální masiv prošli 16kilometrovým okruhem od Fuente Dé přes chatu Bolera a vesničku Espinama zoět k autu.
Gijon, 1.-2.10.2020
Pokazil se Iqos, pokazil se notebook a pokazilo se počasí. V Gijon jsme našli opravnu počítačů a do druhého dne nám ho opravili. Dva dny strávené v Gijon a okolí.
Cudillero, 3.10.2020
Malá rybářská vesnička Cudillero se rozkládá na asturském pobřeží kousek od Ovieda. Městečko má nevelký přístav, který je obklopen útesy tvořícími krásnou zátoku. Cudillero je právem považováno za jedno z nejkrásnějších přístavů celého Španělska. Místní obyvatelé žijí v tradičních domcích, které jsou na sobě natěsnány na skále nad přístavem. Tyto terasovitě uspořádané domky hrají všelijakými pastelovými barvami a vkusně zapadají do zdejší krajiny. Na nedalekém útesu se tyčí malý romantický kostelík.
My jsme den strávili procházkou po pobřeží od Playa de Aguilar do San Esteban de Pravia a večer se prošli zákoutí Cudillera
My jsme den strávili procházkou po pobřeží od Playa de Aguilar do San Esteban de Pravia a večer se prošli zákoutí Cudillera
Playa Catedrales, Santiago de Compostela, 4.10.2020
Máloktoré místo vám dodá tolik energie.Dostanete sa totiž na pláž, kde uveříte, že všechno bylo stvořené s nejakým záměrem. Ať už to byl kdokoli, vytvořil něco, co by se při vši snaze pozemskými silami stvořit nedalo. Ohromné skalní oblouky a pobřežní jeskyně jako velké středověké katedrály, bouřící oceán, který svou silou obrušuje útesy a v nekonečném časoprosturu dál buduje tuto úchvatnou scenérii. Na pláž se dostanete pouze za odlivu ale i tak si budete muset sundat boty abyste všelijakými průchody a jeskyněmi mohli proskoumat všechny zakoutí.
Odpoledne pokračujeme dál a navštevujeme asi nejznámější poutní místo světa - Santiago de Compostela. Aniž bychom to nějak plánovali jsme tady na den přesně - jen 3 roky později - kdy jsem na své pouti do Santiaga dojel na kole ze Salzburgu.
Odpoledne pokračujeme dál a navštevujeme asi nejznámější poutní místo světa - Santiago de Compostela. Aniž bychom to nějak plánovali jsme tady na den přesně - jen 3 roky později - kdy jsem na své pouti do Santiaga dojel na kole ze Salzburgu.
Cabo de Finisterre, 5.10.2020
Putování po severním pobřeží Španělska končíme příznačně na mysu Finistera. Název znamená v překladu "konec světa" – "fin de la tierra" a takto byl po dlouhou dobu i vnímán evropskou civilizaci. Mnozí poutníci, kteří na své Svatojakubské cestě došli až do svého cíle – Santiaga de Compostela – vyráží na "posledních pár" kilometrů na konec světa. Finisterre je tedy také koncem cesty Camino de Santiago. Poutníci měli na "konci světa" splnit tyto úkoly:
1. Vykoupat se na pláži Langosteira a očistit tak své tělo a smýt prach z dlouhé poutní cesty. Pro poutníky tak začíná nový život.
2. Spálit své oblečení, aby svůj nový život nezačínali se zátěží.
3. Vidět východ a západ slunce, neboť ty symbolizují smrt a zmrtvýchvstání, a tím i zmrtvýchvstání Bohem požehnaného poutníka.
1. Vykoupat se na pláži Langosteira a očistit tak své tělo a smýt prach z dlouhé poutní cesty. Pro poutníky tak začíná nový život.
2. Spálit své oblečení, aby svůj nový život nezačínali se zátěží.
3. Vidět východ a západ slunce, neboť ty symbolizují smrt a zmrtvýchvstání, a tím i zmrtvýchvstání Bohem požehnaného poutníka.